O tom, že s výjimkou jednovajeÄných dvojÄat nenajdeme dva stejnÄ› vypadající lidi, víme vÅ¡ichni. Koneckonců, rozdíly ve vzhledu jsou patrné na první pohled. OvÅ¡em stejnÄ› tak rozdílní jsme i uvnitÅ™, aÅ¥ už co se týÄe povahy, vrozených dispozic, zájmů Äi různých názorů. To se může zdát u sociálního druhu, pro který byla vždy důležitá spolupráce mezi jednotlivými Äleny, zvláštní. PÅ™eci jen, nerozumÄ›li bychom si lépe, pokud bychom byli stejní?

 

Pravdou je, že rozumÄ›li, avÅ¡ak to sebou pÅ™ináší i nevýhody, které vÄ›tÅ¡ina z nás opomíjí. Nejsou totiž na první pohled zÅ™etelné, když se ale zamyslíme, uvidíme, proÄ je pro jakoukoliv spoleÄnost prospěšné, pokud jsou její Älenové spíše rozdílní než uniformní.

 

 

Hlavní výhodou této rozdílnosti je, že pomáhá posunovat spoleÄnost kupÅ™edu. Pokud by vÅ¡ichni byli ve vÅ¡em zajedno, nikdy by se nic nezmÄ›nilo. Takto jsou vÅ¡ak konstantnÄ› pÅ™inášeny nové nápady, stará zažitá pravidla jsou podrobována kritice. A to je důležité, pokud chceme pro lidi skuteÄnÄ› to nejlepší. Vždy je totiž potÅ™eba, aby nÄ›kdo dokázal poukázat na chyby, a k tomu je důležité, aby lidé mÄ›li různý úhel pohledu, se kterým na danou vÄ›c nahlíží.

 

To je ostatnÄ› také důvod, proÄ je v autoritářských a totalitních režimech individualita znaÄnÄ› potlaÄována. Tito vůdci potÅ™ebují, aby byli lidé spokojeni s tím, co mají, a aby nikdo nepoukázal na nÄ›které nesmysly v zažitých pořádcích. PodobnÄ› to funguje také v nejrůznÄ›jších sektách a kultech.

 

 

SamozÅ™ejmÄ› i zde platí, že vÅ¡eho moc Å¡kodí. Je potÅ™eba, abychom se shodli alespoň na základních vÄ›cech, pokud máme skuteÄnÄ› jít kupÅ™edu. Musíme tedy najít rovnováhu mezi individualitou a pochopení potÅ™eb ostatních Älenů skupiny, což není vždy jednoduché.

 

I to jsou důvody, proÄ je na svÄ›tÄ› odedávna tolik konfliktů. A jediným způsobem, jak se tomu můžeme postavit, je uvÄ›domit si tuto skuteÄnost a podle ní se také zařídit.