Nejenom na Å tÄ›drý den. I na Nový rok se jí napÅ™Ã­Ä svÄ›tem různá jídla, která jsou tradiÄní pokrmy na pÅ™ivítání Nového roku. A abychom získali trochu inspirace nebo se seznámili s jinými kulturami, pojÄme se podívat, co se jí na nový rok napÅ™Ã­Ä svÄ›tem!

Jižní Amerika

V Jižní Americe se konzumuje pokrm, který se nazývá Hoppin‘ John. Tento pokrm se skládá z hrášku, Äernookého hrášku, vepÅ™ového masa, rýže a zeleninou. ÄŒasto se pÅ™idá i kukuÅ™iÄný chleba. Tento pokrm prý v novém roce pÅ™ináší peníze a Å¡tÄ›stí.

Španělsko

Ve Španělsku je zvykem na Nový rok sníst 12 hroznů. První hrozen se sní úderem půlnoci a za každé zazvonění hodin další jeden hrozen.  Tento zvyk se ale rozšiřuje i do více zemí, v poněkud upravené podobě. Pokud je dívka svobodná a chce to změnit, má si vlézt o půlnoci pod stůl a ujídat hroznové víno.

Rakousko

Co je tradicí u naÅ¡ich sousedů? Marzipanschwein. Jsou to prasátka vypracována z marcipánu, které se pokládají na stůl a konzumují. TradiÄnÄ› se jí jak na Silvestr, tak na Nový rok.

Japonsko

A co Japonsko? V Japonsku je tradicí jíst soba nudle, které se vyrábÄ›jí z pohanky. NÄ›kdy se doplňují i o vývar a zeleninu. K tomu se podávají také tradiÄní rýžové koláÄky.

Itálie

StejnÄ› jako u nás je tradicí jíst ÄoÄku, stejnÄ› tak je to tradicí i v Itálii. V Itálii se na Nový rok servírují pokrmy z ÄoÄky a klobásy, která se krájí na tenké plátky. TradiÄním dezertem, který se podává, jsou AndÄ›lská křísla. Jedná se o peÄivo, které je smažené a obalené v mouÄkovém cukru. TÄ›sto se tvaruje do tenkých, pokroucených stužek, které pÅ™ipomínají andÄ›lská křídla.

 

Česká republika

A co se tedy jí v naÅ¡ich konÄinách? V České republice se na Nový rok podává obvykle pokrm z vepÅ™ového masa a ÄoÄky, tÅ™eba ÄoÄková polévka. ÄŒoÄka by mÄ›la totiž strávníkům do Nového roku pÅ™inést Å¡tÄ›stí, a zejména bohatství.

Jsou situace, kdy ÄlovÄ›k potÅ™ebuje podpoÅ™it. Je opravdu mnoho situací, které mohou ÄlovÄ›ka zlomit a to natolik, že daný ÄlovÄ›k bude potÅ™ebovat nÄ›jakou podporu. SpoleÄnost dokáže ÄlovÄ›ka podpoÅ™it, ale záleží hodnÄ› na ÄlovÄ›ku. UrÄitÄ› každý z nás má kolem sebe alespoň pár kamarádů, kteří zde pro daného ÄlovÄ›ka jsou a budou kdykoliv to bude potÅ™eba. Pokud máte alespoň jednoho takového kamaráda, pak věřte, že máte velké Å¡tÄ›stí. Jsou lidé, kteří nemají žádné kamarády, a to kolikrát nikoliv jejich vinou. Bohužel to na svÄ›tÄ› funguje tak, že když si ÄlovÄ›k nÄ›koho najde, kolikrát na své kamarády zanevÅ™e a dopadne to tak, že daný ÄlovÄ›k ve výsledku zůstane bez kamarádů. Mnohdy za to daný ÄlovÄ›k ani nemůže.

Může za to jeho okolí. UrÄitÄ› není nic příjemného, když se ÄlovÄ›k zamyslí nad tím, kolik má vlastnÄ› kamarádů a zjistí, že jen minimum a to proto, že si na nÄ›j lidé nejsou schopni najít alespoň pár minut Äasu, aby si spoleÄnÄ› zaÅ¡li na nÄ›co dobré a popovídali si. Bohužel mnoho lidí zůstane na konec samo. Ideální to rozhodnÄ› není. Pokud kolem sebe ale máte nÄ›koho, na koho se můžete kdykoliv obrátit, pak je to velká výhra. Daný ÄlovÄ›k urÄitÄ› nebude mít problém vám pomoci v případÄ›, že se vám cokoliv stane nebo budete v situaci, kdy budete potÅ™ebovat podpoÅ™it.

I vy byste zde pro takového ÄlovÄ›ka mÄ›li být. Bohužel se dnes můžeme setkat i s tím, že vy tady pro nÄ›koho můžete být, ale daný ÄlovÄ›k zde pro vás nebude v případÄ›, kdy se dostanete do situace, kdy budete potÅ™ebovat pomoc, poradit apod. I nÄ›co takového je Å¡patnÄ›. Lidé by si mÄ›li navzájem pomáhat a podporovat se. RozhodnÄ› by to nemÄ›lo být o tom, že jeden zde pro druhého bude ale ten druhý pro toho prvního nikoliv. Bylo by dobré se nad sebou zamyslet. Nikdo nemusí pÅ™ijít o své kamarády, pokud se nad sebou lidé zamyslí a zmÄ›ní svůj přístup.

O tom, že s výjimkou jednovajeÄných dvojÄat nenajdeme dva stejnÄ› vypadající lidi, víme vÅ¡ichni. Koneckonců, rozdíly ve vzhledu jsou patrné na první pohled. OvÅ¡em stejnÄ› tak rozdílní jsme i uvnitÅ™, aÅ¥ už co se týÄe povahy, vrozených dispozic, zájmů Äi různých názorů. To se může zdát u sociálního druhu, pro který byla vždy důležitá spolupráce mezi jednotlivými Äleny, zvláštní. PÅ™eci jen, nerozumÄ›li bychom si lépe, pokud bychom byli stejní?

 

Pravdou je, že rozumÄ›li, avÅ¡ak to sebou pÅ™ináší i nevýhody, které vÄ›tÅ¡ina z nás opomíjí. Nejsou totiž na první pohled zÅ™etelné, když se ale zamyslíme, uvidíme, proÄ je pro jakoukoliv spoleÄnost prospěšné, pokud jsou její Älenové spíše rozdílní než uniformní.

 

 

Hlavní výhodou této rozdílnosti je, že pomáhá posunovat spoleÄnost kupÅ™edu. Pokud by vÅ¡ichni byli ve vÅ¡em zajedno, nikdy by se nic nezmÄ›nilo. Takto jsou vÅ¡ak konstantnÄ› pÅ™inášeny nové nápady, stará zažitá pravidla jsou podrobována kritice. A to je důležité, pokud chceme pro lidi skuteÄnÄ› to nejlepší. Vždy je totiž potÅ™eba, aby nÄ›kdo dokázal poukázat na chyby, a k tomu je důležité, aby lidé mÄ›li různý úhel pohledu, se kterým na danou vÄ›c nahlíží.

 

To je ostatnÄ› také důvod, proÄ je v autoritářských a totalitních režimech individualita znaÄnÄ› potlaÄována. Tito vůdci potÅ™ebují, aby byli lidé spokojeni s tím, co mají, a aby nikdo nepoukázal na nÄ›které nesmysly v zažitých pořádcích. PodobnÄ› to funguje také v nejrůznÄ›jších sektách a kultech.

 

 

SamozÅ™ejmÄ› i zde platí, že vÅ¡eho moc Å¡kodí. Je potÅ™eba, abychom se shodli alespoň na základních vÄ›cech, pokud máme skuteÄnÄ› jít kupÅ™edu. Musíme tedy najít rovnováhu mezi individualitou a pochopení potÅ™eb ostatních Älenů skupiny, což není vždy jednoduché.

 

I to jsou důvody, proÄ je na svÄ›tÄ› odedávna tolik konfliktů. A jediným způsobem, jak se tomu můžeme postavit, je uvÄ›domit si tuto skuteÄnost a podle ní se také zařídit.